Jak na čtení s předškoláky a prvňáčky - III. část
Nácvik čtení se většinou spojuje s nástupem dětí do 1. třídy, ale k rozvoji čtenářských dovedností dochází už mnohem dříve. A na tom, jaký bude dítě čtenář, se podílí nejen škola, ale především celá rodina a blízké okolí dítěte.
|
Už první knížečky, se kterými si dítě hraje, strká do pusy a ochutnává obrázky a písmena, vedou ke čtenářství. I společné prohlížení obrázků a povídání si nad obrázkovými knížkami mají vliv na rozvoj čtenářských dovedností. Když pak máma nebo táta vezmou knížku a předčítají, ať už před spaním, nebo kdykoliv se najde příležitost, když dítě vidí, že si lidé kolem něho čtou a nekoukají jen do mobilu nebo do počítače, když si společně povídají o přečteném, kladou si otázky, kde se příběh odehrává, kdo tam vystupuje, co dělá, kdo nám je sympatický, kdo naopak ne – to vše učí děti se nad texty zamýšlet a porozumět jim. Čtení není jen o dekódování písmenek a jejich skládání do slov a vět, ale především o tom, co nám ta písmena, slova, věty říkají a jak na nás působí. Ve škole začínáme rozlišováním písmen, ale už první písmeno, slabiku, slovo spojujeme s obrázkem či s nějakým významem. Klademe si otázky nad první společně přečtenou větou, rozebíráme ji ze všech stran, ohmatáváme a hledáme, co vše nám sděluje. A je v podstatě jedno, jestli ta písmena skládáme do slabik nebo hned do slov. Každému dítěti to vyhovuje jinak a dobrý učitel ponechá na dítěti, pro co se rozhodne, a umožní mu technicky číst podle jeho vlastních preferencí. Důležité jsou ale právě ty otázky, to společné povídání o přečteném. A tady už je znát, kdo z rodičů si s dětmi čte a povídá si o knížkách. Čtení není o tom, zda dítě zná všechna písmena abecedy a umí je spojovat do slov a vět, ale o tom, jak reprodukuje to přečtené, co ho při tom napadá a jak přečtenému rozumí. Vztah ke čtení se připravuje dávno před vstupem do školy, ale i když se někdy sebevíc snažíme, tak dítě knihy nechce ani vidět a čtení ho nezajímá. Co pak? Nespěchejme a počkejme, buďme trpěliví, ono to dříve či později přijde. Jen to nevzdávejme. Někdy stačí jen malé krůčky, jen malé ocenění, jen jiná kniha, jiná situace. Samozřejmě že lépe textu porozumíme, když ho dobře přečteme, a tak v první třídě je třeba procvičovat i techniku. A ono stačí opravdu málo, jen si každý den na chvilku sednout – stačí 10 minut a společně potrénovat nová písmenka, slabiky, slova, později si společně číst – chvilku dítě, chvilku dospělý – až společně dočteme celou knihu a prožijeme společnou radost nad první přečetnou knihou. |
|
Inspirujte se také na internetu:
|
|
Co mohou udělat rodiče pro přípravu dítěte do školy? |
|
Konkrétní informace k zápisu v kunratické škole naleznete:
|
|
Mgr. Jana Kopecká Článek najdete i v Kunratickém zpravodaji na straně 9: zpravodaj-kunratice_3-2024_web.pdf (praha-kunratice.cz) |